Náhodné setkání?

25. srpna 2018 v 23:55 | Jaši
Jak jsem psala v předchozím článku, snažily jsme se se Zuz nic neřešit a užívat si zase město jen ve dvou. Pořád mi volalo neznámé číslo, ale prostě cizí čísla nezvedam, tak jsem si řekla, že je to asi nějaká reklama. Po dvou týdnech (přibližně) od našeho posledního setkání s klukama, jsme šly opět ven. Stály jsme frontu k baru, protože v klubu byla nějaká akce, takže tam bylo dost lidí. Objednali jsme si a najednou mě někdo chytl za rameno. Lekla jsem se jak kdyby si pro mě přišla smrt. Vedle nás se objevil Míla a Ála (překvapivě).
Problém byl v tom, že jsem byla domluvená s jedním kamarádem, že si tam dáme sraz. Krýša (ten muj kámoš) přišel asi po půl hodině, takže jsem tam musela Zuz s klukama nechat samotnou. S Krýšou jsme si pokecali, bylo všechno strašně fajn, dali jsme si pár drinků...
Aby jste tomu rozumněli, s Krýšou mám hrozně fajn vztah, známe se asi 7 let, nikdy jsme spolu nic neměli, ale tak různě se škádlíme a když se někde potkáme (a třeba jako teď jsme oba dva v náladě), tak se k sobě máme řekněme víc než jindy. Ale to nic nemění na tom, že jsme kamarádi.
Každopádně mě tam Ála viděl s Krýšou a zrovna šel kolem, když mě Krýša držel kolem pasu. Nějak jsem to neřešila, protože jsem si řekla, že o nic nejde, že oni se k nám přidali a že my jsme nevěděly, že přijdou. Jen tak mimochodem jsme ani nechápaly, jak se tam z ničeho nic objevili, když jsme nikomu neřekly, že někam jdeme, ale asi to byla náhoda.
Večer plynul dál a s Krýšou jsem se rozloučila. Vrátila jsem se za Zuz a za klukama, myslela jsem si že je všechno ok, ale Ála začal dělat nějaký scény, co si to dovoluje na mě sahat, když jsme jen kámoši a podobně. Fakt mě to štvalo, řekla jsem mu ať se uklidní, že mezi mnou a jím nikdy nic nebude a že mi nemá kecat do toho, kdo na mě sahá a kdo ne.
od té doby jsme se s klukama neviděly, jen občas někde venku jsme na ně narazily.
Během večera jsem tam narazila na kluka, kterého už jsem viděla několikrát před tím, ale nikdy jsme se neseznámili. Jen jsem veděla, že se jmenuje Aleš a tím to pro mě končilo, ani jsme se nezdravili. Ale teď příšla opravdu divná situace, kdy za mnou Aleš přišel a řekl mi: "Ty mi nezvedáš telefony nebo co?" ...Zarazila jsem se a zeptala jsem se: "Jako co prosim?"...Nějak jsem nechápala, ale pak jsem si řekla, že jako mi někdo pořád volá. A začalo to být divnější. Přidal si mě na facebooku, začal sledovat na instagramu, přidal si mě na snapchatu, říkáte si ok, snadno zjistitelný informace, ale já ho začala vídat skoro každý den, když jsem šla do města, byl tam, když jsem šla nakoupit, potkala jsem ho v trolejbusu. Jednou se mi stalo, že jsem šla do mekáče (žádná reklama pls) a naproti je vlastně nějakej burger king nebo něco takovýho. No a vyšla jsem z toho mekáče a on stál před tím burger kingem a čekal až jako odejdu...a řekla jsem si aha? To je divný...tak teda jsem si zablokovalo to číslo, jeho facebook, instagram a všechno...ale teď se podržte.
Mám okna z pokoje do ulice a bydlím v přízemí. Bydlíme v takový tmavý uličce, jsou tu samý divnolidi, takže mě nepřekvapí, když čas od času mi někdo kouká do oken...ale šla jsem zatahovat závěsy, aby mi právě nikdo nekoukal do těch oken a venku jsem viděla stát někoho, jak stojí před mým oknem a upřeně se dívá dovnitř...nejdřív jsem jako nevěděla o co jde a myslela jsem si, že je to zas nějakej divnolid. Pak jsem ale tak nějak v obličeji poznala Aleše...nečekala jsem na nic a zavolala jsem mámu a všechno jí to vylíčila ta samozřejmě začala mít strach a nahlásili jsme to. Od tý doby mam pokoj, je to asi 3 týdny zpátky. Tak snad bude všechno ok...
Pro dnešek vše
-Jaši
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama