Pomalu, ale jistě

19. srpna 2018 v 23:42 | Jaši
Můj zdravotní stav se lepšil a já začala zase normálně fungovat. V rámci možností, začala jsem s kamarády (hlavně s kamarádkama) chodit do města, na různý festivaly (s blížícím se létem).
Právě jeden takový festival se konal na pláži u městského rybníku, je tam každoročně a vždycky když jsem tam byla, tak to stálo za prd. Ale přesto jsem se rozhodla tam jít, protože kamarádka koupila lístky a její přitel jí to potom odřekl, takže jsem si řekla, že jí v tom nenecham a půjdu tam s ní.
Hezky jsme se vymódily, protože je tam strašně drahý pití a tak jsme si řekly (jako chudý studentky), že by bylo fajn, kdyby nás někdo pozval. Takže jsme si vzaly kraťasy a přece jen nemělo být teplo, tak jsme si vzaly ještě silonky. Jenže nám stejně byla zima, takže po hodině jsme zase jely domů, převlíct se do něčeho teplejšího. Asi po hodině jsme se zase vrátily. Už se to tam docela rozjíždělo a naplňovalo.
Najednou někdo Zuz zavolal, byl to její kamarád. Ptal se, jestli jsme tam, že je blízko s kamarádama, že mají s sebou flašku, jestli se někde nesejdeme. Souhlasily jsme, braly jsme to jako pozvání tak proč ne. Po asi půl hodině nás čekali u vchodu 3 kluci. Znala jsem jednoho a s dalšíma dvěma jsem se seznámila hned, protože už mi alkohol začal stoupat trochu do hlavy. Celou dobu jsme byli před vchodem a pak nastala chvíle, kdy jeden z kluků, Ála, musel odejít, protože slíbil nějaký kamarádce, že jí doprovodí domů. Chápala jsem to a řekla jsem mu, ať se pak třeba vrátí, kdyby se mu chtělo. No nevrátil se.
Večer se pomalu chýlil ke konci a s rostoucím alkoholem v krvi (už ne v mojí, protože moje hlava říkala ať končím) rostl i adrenalin v krvi, konkrétně Mílovi, kterej se tam začal navážet do nějakýho kluka. Už ani nevím, kvůli čemu konflikt vzniknul, ale nějaký asi klučíčí věci. Jak jsem byla v náladě, tak jsem si ani nevšimla, že mi za ten večer asi 3x nebo 4x volalo nějaký neznámý číslo, ale další den jsem to neřešila, říkala jsem si, že to je třeba jen nějaký omyl (tahle část s tím telefonátem je celkem důležitá pro další dění, ale to nechám až do dalšho článku).
S těmahle klukama jsme byli pak ještě párkrát ve městě, ale nebyla to dobrá volba. Protože vztahy v týhle partě se trochu zamotaly a to víc než se vůbec zamotat mohly. Míla se zamiloval do Zuzky, ale ta už měla přítele. Ála do mě, já taky měla přítele. Potom, když jsme se to se Zuz dozvěděly, nechtěly jsme je nějak zklamat nebo něco a ozhodly jsme se, že se s nima budeme vídat co možná nejmíň. Nereagovaly jsme na zprávy ani na žádný informace, který jsme se o nich dozvěděly. Teda aspoň jsme se o to snažily...
-Jaši
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama